Rozhovor s Richardem Lewisem, který se blíží ke svým 95. narozeninám, které oslaví 13. července. Směřuje ke stoletému jubileu a ještě zdaleka nekončí!

 

 

Přepis

Tazatel:

Když jste před více než 50 lety založil Riversdown House, co jste si tehdy říkal? Jaké byly tehdy vaše cíle?

Richard Lewis

No, v té době jsem učil angličtinu v Japonsku a nebylo to zrovna uspokojivé, protože Japonci – věřte tomu nebo ne – jsou při schůzkách velmi často přerušováni ostatními Japonci a ztrácejí tak nit myšlenky. Pokud se učíte angličtinu a někdo se na něco zeptá (může to být třeba v japonštině) – celé to pokazí.  Nedokážete se soustředit na to, co děláte, a proto byste se měli učit angličtinu v anglicky mluvícím prostředí.

Tazatel:

A to vás inspirovalo k tomu, abyste toto místo vytvořili?

Richard Lewis

Ano. Představoval jsem si takové místo v Anglii, kde by všechno kolem vás bylo anglické. Všichni lidé by byli Angličané a nic by nenarušovalo celkovou anglickou atmosféru. Jedná se tedy také o to, čemu říkáme „koncept úplného ponoření“. Jste zcela ponořeni nejen do jazyka, ale i do atmosféry kolem vás: do podnebí, jídla, přírodních zvuků vašeho okolí a tak dále.

Tazatel:

A zdá se, že to má velký úspěch.

Richard Lewis

No, v mém případě to tak bylo, protože se mi podařilo narazit na tuto oázu angličanství, Riversdown House, což je budova tady v Hampshiru, která pravděpodobně kdysi patřila církvi. Byla nesmírně anglická ve všech smyslech toho slova.

Je to tedy ideální místo pro výuku angličtiny. Vypadá to tu jako v Anglii a od Londýna to není příliš daleko. Dostanete se sem velmi snadno. Má to všechno, co si jen můžete přát – je to malebné místo. Učíte se tu angličtinu ve stejné atmosféře jako anglické děti, což je ten nejlepší způsob.

Tazatel:

V Riversdown House jste proškolili tisíce lidí. Přemýšlíte někdy o tom, jaký dopad měly tyto myšlenky imerzivní výuky po celém světě?

Richard Lewis

No, bylo to prospěšné, pokud z nějakého důvodu chtěli mluvit a vyjadřovat se v angličtině. Díky tomu, že se jedná o ponoření do jazykového prostředí, se nám to podařilo naučit poměrně rychle. Učíte se tak, jak se učí anglické dítě – učíte se to na každém kroku a mnohem rychleji než dospělý, který se učí cizí jazyk.

 

Tazatel:

Skvělé. Ze všech těch slavných osobností, manažerů a politiků, kteří studovali angličtinu na Rivers, koho byste opravdu označil za výjimečného studenta?

Richard Lewis

No, mýlil by ses, kdybys uvedl někoho jiného než japonského císaře a Konrada Adenauera, německého kancléře. Jsou to zjevně významné osobnosti, a to z důvodů, které jsem zde dokonce vysvětlil. To je tedy odpověď. Ale samozřejmě existují i další významné osobnosti.

Tazatel:

A domnívám se, že díky tomu, že jste učil tolik lidí různých národností, jste si vytvořil určitou představu o mezikulturním porozumění. Mohl byste to vysvětlit těm, kteří o tom ještě neslyšeli?

Richard Lewis

No, pojem „mezikulturní“ prostě znamená různé kultury. A když někoho učíte a znáte jeho psychologii, která je součástí jeho osobnosti, dokážete s ním snáze komunikovat.

Tazatel:

A pokud by se tedy například na schůzce setkal Japonec s Němcem, na co by si měli dát pozor?

Richard Lewis

No, různé způsoby pohledu na věci, které se z pohledu Angličana v některých ohledech podobají, by v těchto konkrétních případech působily spíše formálně. Ale velmi se liší od toho, jak by spolu mluvili Italové. Každá kultura je tedy jiná. Rozhodl jsem se tedy kultury rozdělit do tří kategorií. Lineárně-aktivní, multiaktivní a reaktivní. Význam pojmu „lineárně-aktivní“ si asi dokážete domyslet – jde o člověka, který kráčí přímočarou cestou a jedná velmi přímo. Multiaktivní je ten, kdo mluví mnohem více a navazuje vztahy s mnoha lidmi; a reaktivní je ten, od koho se očekává, že bude reagovat více než ostatní, a pravděpodobně napodobuje lidi, s nimiž mluví. Tyto tři klasifikace jsou poměrně jasné a značně se od sebe liší. A to opravdu velmi. Pokud by lineárně aktivní lidé byli Němci nebo Američané, multiaktivní by byli Latinci, pravděpodobně Italové, Španělé nebo Francouzi. A reaktivní by pak byli příslušníci asijských národů, Číňané, Japonci, ale také Rusové, jako například Kazaši a dokonce i Turci.

Tazatel:

Myslíte si, že kdyby naši politici pochopili podstatu vašeho mezikulturního školení, mohlo by to mít vliv na jejich rozhodování a komunikaci?

Richard Lewis

Samozřejmě, že ano.

Tazatel:

A svět by byl lepším místem

Richard Lewis

A svět by byl lepším místem. Rozhodně. Srozumitelnějším místem.